Virtuální prohlídka města ZDE

Sokolovsko leží v hornatém koutu severozápadních Čech při hranicích s Německem. Svou rozlohou 754 km pak patřil okres Sokolov k nejmenším v České republice. Na jeho území žije téměř 100 000 obyvatel.

Území bývalého okresu lze rozdělit do tří základních oblastí, které měly podmíněn svůj vývoj a historii předurčenými přírodními podmínkami a geografickou polohou. Jsou to západní Krušné hory, Slavkovský les a mezi těmito pohořími ležící Sokolovská pánev. Sokolovsko vždy vynikalo značným přírodním bohatstvím, jehož těžba a zpracování značně ovlivnily celkový charakter regionu a rozvoj jednotlivých průmyslových odvětví. Těžba těchto surovin zcela změnila ráz této krajiny z typicky zemědělské oblasti s rozvinutým obilnářstvím, chmelařstvím, ovocnářstvím a pastevectvím na krajinu výrazně průmyslovou. Vlastní těžba a zpracování nerostů s sebou nesla řadu doprovodných činností a návazných finálních výrob. Po obrovském rozmachu průmyslové výroby a těžby uhlí se situace pozvolna mění. I když stále převažuje primární a sekundární sféra podnikání (těžební, zpracovatelský a spotřební průmysl) s velmi slabě zastoupenou zemědělskou výrobou dochází k stále většímu rozvoji ve sféře terciární (služeb apod.). Na 200 podnikatelských firem sdružuje Regionální hospodářská komora Poohří, působí zde Sdružení soukromých podnikatelů Sokolovska, působí zde několik firem se zahraniční kapitálovou účastí. Sokolov tak nabízí pracovní sílu s širokou škálou profesí.

Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 jako majetek hornfranckého rodu Nothaftů. Kromě let 1938 - 1945 patřilo město vždy k Čechám: jeho němeční obyvatelé spadali nářečím a folklórem do jazykové oblasti Chebska - takzvaného Egerlandu. Ač měl hradby a vlastní samosprávu, byl Sokolov vždy jen poddanským městem a centrem sokolovského panství. V letech 1435 - 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků, který si v Krušnohoří a Poohří vybudoval rozsáhlé državy. Za účast v českém povstání bylo panství Sokolov po bitvě na Bílé Hoře Šlikům zkonfiskováno a r. 1622 ho získali Kosticové, kterým patřilo město a panství do r. 1850 a zámek do r. 1945.

Za nejvyššího českého kancléře Jana Hartvika Nostice (1610 - 1638) byl Sokolov ve 2. pol. 17. stol. přestavěn. Na tzv. Novém městě vznikl klášter kapucínů s rodinnou hrobkou Nosticů a v tzv. Starém městě dostaly základy dnešní podoby arciděkanský kostel sv. Jakuba Většího a zámek. Mariánský sloup na Starém náměstí je dílem sochaře Viléma Felsera z Chebu z r. 1701. Kašna z počátku 18. století je zdobena úponky chmelu a nese starší sochu sokolníka Šebestiána Wastla, který měl podle pověsti založit Sokolov. Chmelové úponky jsou připomínkou na doby pěstování velmi kvalitního chmele na Sokolovsku. Vzhled Sokolova výrazně ovlivnily ničivé požáry z let 1873 a 1874 a asanace a výstavba po r. 1945.

Pozdně renesanční zámek vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze, těžce poškozené za třicetileté války. Z doby přestavby pochází i kašna na nádvoří s erby J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic. Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně. Obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny.

V 19. století byl klasicistně a nověji upravován: m.j. dostaly věže dnešního typické špičaté střechy. V r. 1619 na zámku pobýval "zimní král" Fridrich Falcký a v roce 1702 císař Josef I. s chotí Vilemínou Amálií Brunšvickou. V roce 1945 v něm sídlil štáb americké armády, která Sokolovsko připojené v r. 1938 - 1945 k Německu, osvobodila. Od roku 1960 se v zámku nachází dnes Krajské muzeum, zaměřením na dějiny regionu, historii hornictví a na s nimi související geologii. V roce 1948 bylo město přejmenováno z Falknova na Sokolov. Stalo se centrem těžby hnědého uhlí a chemického průmyslu. Po roce 1989 se postupně mění skladba průmyslu, dochází k rozsáhlým rekultivacím, mění se i zaměření chemického průmyslu. Město i jeho okolí se stává centem rekreace, oddychu a nabízí řadu pohybových aktivit. 725. výročí Sokolova připadlo přesně na 13. dubna, ale město zasvětilo oslavám celý rok. Součástí oslav bylo i vydání příležitostného poštovního razítka a přetiskových kupónů k poštovním známkám, obojí s motivy města Sokolov.

Historie Sokolova v datech

1279 - 13. dubna - nejstarší písemná zmínka o Sokolově
1313 - udělena městská práva králem Janem Lucemburským
1397 - 28. srpna - znovupotvrzení městských práv králem Václavem IV., spálených při požáru
1435 - Sokolov se stává součástí panství Šliků
1540 - údajně dokončena přestavba bývalé radnice
1619 - na zámku nocoval Zimní král Bedřich Falcký
1620 - město zpustošeno za bojů mezi protestantskými a císařskými vojsky
1621 - noví páni města Nosticové1632 - města se zmocnili Sasové a město vyhořelo
1663 - přestavba hradu na barokní zámek
1667 - dokončen klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského
1681 - přestavba kostela sv. Jakuba Většího
1701 - postaven Mariánský sloup na Starém náměstí
1702 - na zámku nocoval císař Josef I. s manželkou
1760 - 25. srpna - první zmínka o těžbě uhlí v Horní knize panství Sokolovského
1770 - v Kraslicích se narodil Johan David Starck, zakladatel rozvoje hornictví v regionu
1797 - těžbě uhlí musela ustoupit první chmelnice
1805 - zámek přestavěn v klasicistním stylu
1822 - jedna z návštěv J.W. Goetha
1871 - uvedena do provozu Buštěhradská dráha v části přes Sokolov
1873 - ničivý požár
1874 - ničivý požár
1876 - napojení železnice tratí přes Kraslice do Saska
1880 - dolování ustoupila poslední chmelnice
1893 - 1. listopadu - narodil se malíř, grafik a sochař Toni Schönecker
1894 - dostavena první škola v Sokolově - centrála
1897 - z 12. na 13. září v Sokolově přespal Karel May
1897 - vysvěcena Židovská synagoga
1898 - instalována Jubilejní kašna, připomínající 50. výročí nástupu na trůn císaře Františka Josefa I.
1904 - postaven evangelický kostel
1907 - postavena rozhledna na vrchu Hard
1925 - předán do užívání Hornický dům
1927 - založena výroba karbidu vápníku a dusíkatého vápna - počátek éry chemického průmyslu ve městě
1940 - v říjnu první noční nálet na město
1945 - 17. dubna - druhý noční nálet na město
1945 - 7. května - osvobození města americkou armádou
1945 - 28. listopadu - instalována pamětní deska s díky americké armádě za osvobození (odstraněna v 50. letech)
1946 - zahájilo výuku české gymnázium
1948 - 31. března - změna jména města z Falknov na Sokolov
1960 - zámek předán k užívání kulturní instituci - muzeu
1967 - 4. října se zde narodil spisovatel Miloš Urban
1974 - uzavřena smlouva o partnerství s městem Saalfeld
1990 - znovu nainstalována pamětní deska s poděkováním americké armádě za osvobození
1996 - dokončeno a slavnostně otevřeno nové gymnázium
1998 - znovu postavena Jubilejní kašna na Starém náměstí
1998 - otevřeno nové divadlo v prostorách Městského domu kultury
2000 - uzavřena smlouva o partnerství s městem Schwandorf
2001 - znovu zpřístupněna rozhledna na Hardu
2003 - dokončena rekonstrukce kláštera a klášterního kostela na koncertní, výstavní a obřadní síň
2004 - otevřen rekreační areál Michal s mnohými vodními radovánkami a se 180 m dlouhým tobogánem a čtyřproudou skluzavkou
2005 - odhalena pamětní deska J.W. Goethemu
2005 - postaven most pro veverky2005 - celková rekonstrukce a modernizace krytého bazénu
2006 - zřízení letního kina
2006 - I. etapa rekonstrukce budovy Hornického domu (sídlo Městského domu kultury Sokolov)

Pověst o městě Sokolov

Kdy Sokolov vznikl, nikdo neví a už se asi nikdy nedoví. V roce 1397 vyhořela stará radnice a s ní všechny prameny, co tam byly uloženy. Jméno Sokolov, tenkrát ovšem ve své původní podobě Valkenowe, se poprvé objevuje v jedné listině z roku 1279.

Bylo to v čase křížových výprav. Někde na horní Ohři žil rytíř a ten se zúčastnil tažení proti Turkům, kteří tenkrát znesnadňovali věřícím přístup k Ježíšovu hrobu ve Svaté zemi.

Když se pak po létech vrátil do své vlasti, našel místo své tvrze jen spáleniště a zarostlý hrob své ženy a dítěte. Poklekl, pomodlil se nad opršelými rovy a rozhodl se, že odejde z míst, která mu připomínala ztrátu lidí nejdražších.

Pustil se po řece a po krátkém putování lučinatým údolím došel až k soutoku Ohře a Svatavy. Tam si v pustých lesích postavil chýši.  Živil se lovem ryb, zvěře a medem divokých včel. Do té krajiny zajížděli často loketští hradní páni na lov se cvičenými sokoly. Rytíř, prošlý těžkými boji, byl prý i dobrým ranhojičem. I vyhledávali ho proto obyvatelé okolních slovanských vsí.

Brzy vznikla kolem poustevníkova srubu osada, kde cvičili lovčí sokoly, a již bylo dáno jméno po sokolech – Sokolov. Obraz sokola později přešel do městského znaku. Pověst ztvárnil jakýsi chebský sochař v postavě sokolníka na městské kašně. Legendární zakladatel města drží tam na dlani cvičeného sokola a u nohou mu sedí pes. Dřík sloupu, na kterém socha stojí, je zdoben chmelovou ratolestí. V době, kdy byla kašna postavena, se ještě na Sokolovsku rodil znamenitý chmel.

Zdroj: Kniha o městě Sokolov